Úvodník  |  Novinky  |  Recenze  |  Návody  |  O nás

POLDA 4

červenec 2003

Už počtvrté a s novou vizáží

 

Když se před pár lety na monitorech objevil první Polda, nikdo z hráčů asi tenkrát netušil, že se tato hra dočká nejednoho pokračování. Jak plynul čas, a světlo světa spatřilo třetí pokračování, rozhodli se autoři, že právě třetím dílem celou sérii uzavřou. Osobně se mi tato myšlenka zalíbila, protože kvalita obou pokračování měla velmi sestupnou tendenci. Jelikož je ale tvorba her v dnešní době setsakra seriózní byznys, a všechny tři díly měly u nás poměrně slušnou prodejnost, rozhodli se autoři, že se jen tak rychle této osvědčené značky nezbaví. Co si budeme povídat, ono se v podstatě není čemu divit, protože penízky jsou penízky. Jenže z této „krávy“ se „dojí“ už příliš dlouho a na výsledném produktu je to pořádně znát. Ale začněme hezky od začátku a hezky popořadě.

Už počtvrté se setkáváme se starým známým a profláknutým Pankrácem. Bývalým policistou, který se ve třetím dílu vrhl na dráhu soukromého detektiva. Příběh navazuje na předchozí díl, kdy se Pankrác po úspěšném vyřešení případu vydal užívat si s agentkou Mucovou kamsi do exotických krajů. Tentokrát začínáme v hotelovém pokoji. Tady totiž volá Pankrácovi profesor Santusov, kterého jsme už měli tu čest poznat v předchozím dílu. Profesor totiž lítá v průseru. Vynalezl stroj času a teďka má v patách agenty bývalé KGB. Ti se chtějí stroje zmocnit a s jeho pomocí pak nastolit celosvětový komunismus. Pankrác proto odlétá za profesorem do Paříže, aby se pomocí stroje času přesunul v čase o deset let dopředu a zjistil, zda se opravdu komunistům podařilo uskutečnit jejich plán. Pankrácovi tedy končí dovolená a začínají problémy, protože zjistí, že profesorovy obavy se naplnily. Jenže ovládání stroje času se jaksi pokazilo, takže Pankrácovi je znemožněn návrat do současnosti. Jedinou nadějí je samotný profesor, kterého musí Pankrác v komunistické Paříži najít. Od něj se poté dozvídá, že se musí vrátit do minulosti a zabránit tak samotnému vynalezení stroje času. Ovšem díky souhře nešťastných náhod a nepříliš velké přesnosti stroje času se Pankrác dostane do nejrůznějších časových období. Pankrácova cesta tak bude hodně trnitá.

Už během vývoje hry se tvůrci pyšnili tím, že příběh nepůjde ve šlépějích dílů předchozích a oproštěním od bezduchých vtípků se hra přesune do poněkud vážnější sféry. To se povedlo tak napůl. Příběh o putování časem za účelem zabránění nastolení celosvětového komunismu se příliš vážně netváří, ale na druhé straně jsou ony rádoby vtípky, kterými nás Pankrác zásoboval ve druhém a třetím dílu, k vidění jen zřídka. Bohužel i přesto je příběh spíše průměrný. Chybí mu ten správný náboj a po čase se hra stává poněkud nudnou. Nápad o cestování v čase v sobě skrývá hodně velký potenciál, ale autoři ho jaksi nedokázali využít. Nejrůznější časové údobí jsou tu spíše jenom pro „natažení“ celkové doby hraní.

Tou největší změnou, kterou nám autoři nabídli, je bezesporu grafické zpracování. Autoři si byli vědomi, že chtějí-li uspět a konkurovat, musejí jednoznačně jít se současným celosvětovým trendem grafického zpracování. To znamená zahodit starou technologii a do boje vytáhnout nějaký ten 3D editor. Ve výsledku se Polda 4 představuje ve 2D/3D grafickém hávu. Pozadí ve všech lokacích tak vznikly vymodelováním ve 3D Studiu Max a následným dokreslením. Vzniklo tak něco kolem 80 lokací, jejichž kvalita se ovšem docela liší. Některé, jako například období revoluční Paříže, jsou velmi kvalitní a mají svou atmosféru, ale některé jsou hodně průměrné a do navození té správné atmosféry mají daleko. Autoři udělali oproti předchozímu dílu také pořádný skok v oblasti animací. „Utrpení“ z dílu třetího je pryč. Postavy jsou plně 3D a k jejich rozpohybování byla použita technologie Motion Capture. Postavy se docela věrně a plynule pohybují, gestikulují apod. Jenže s tím souvisí jeden nešvar. Co se týče gestikulací samotného Pankráce, tak ty se pořád opakují, takže to co se na začátku hry zdálo dokonalé, tak se postupem času stává okoukaným. A navíc gestikulace se neshodují s aktuální situací. Když je totiž Pankrác naštvaný, nebo je v nebezpečí a gestikuluje úplně stejně jako když je úplně v klidu, tak to přinejmenším vypadá divně. Plusem budiž to, že Pankrác střídá během putování svůj vzhled, respektive své oblečení. Modely postav mají něco okolo 2000 polygonů a ve hře potkáme i zvířátka. No možná to nebyl úplně nejšťastnější nápad, protože ne každý grafik ví, jak vypadají zvířátka. Pak vznikají takoví hybridi, jakým je velbloud, na kterého narazíte v Egyptě. Chudáček maličký nemá ouška. Ne ne ne, to se zvířátkům nedělá!:-) Jinak video-sekvence zůstaly věrné třetímu dílu. Jsou ubohé. Naštěstí jsou jen dvě. Let letadlem a loď plující po moři. Ale obě jsou ukázkou naprostého amatérismu. 

Kvalita dabingu, který vždy Poldu posouval o trochu výše, zůstává stejná. V hlavní roli opět Sobota, dále pak Lábus, Kaiser atd. Zvuků přibylo a dokonce se setkáme i se zvukem Pankrácových šlápot, které se mění podle povrchu. Melodie na pozadí jsou bohužel opět průměrné a opět velmi nevýrazné. I v dílu čtvrtém slouží k ovládání myška. Osvědčená a pohodlná klasika. Obtížnost není nikterak velká a když už nevíte kudy kam, tak ani spojování všeho na všeho není utrpení, protože se automaticky objevuje (v případě použitelnosti předmětu) u kurzoru popisek použití.

Bohužel čtvrtý díl není kdovíjaký zázrak. I když se na to dá koukat, tak to hlavní, co dělá adventuru adventurou, chybí. Je to nevýrazné a po čase poněkud nudné. Žádné zajímavé dějové zvraty ani žádná nečekaná překvapení. Jednoznačně celé sérii dochází, respektive došel dech. A navíc už ani samotný název Polda není příliš na místě. Myslím že už toho bylo dost. Nechte už někdo prosím Pankráce odpočívat!

 

Unknown

+

grafické zpracování, animace

-

příběh, mnohdy bezduché řešení problémů

 

Průměrný příběh, nevýrazná atmosféra a hlavně čím dál větší nuda.